RUMBA  POTOPA		(zpívají Georges a Jehan)

1. Byli kdysi dnové, kdy i praotec Noe se bál:
Už se sem nic nevejde, tohleto přece nejde dál.
Jestli teďka potopa nepřestane,
ani medák naživu nezůstane.
Jak vyhlížel holuby, plnovous mu z paluby vlál.

I. refrén
Táhne mu myslí, že se mu zkřížili sysli,
že jsou to prachšpatný časy, 
že se mu asi smíchaj rasy.
Minulý čtvrtek, navštívil žirafu krtek
a toho velkého hada má velice slepice ráda.
Rozčileně chodí po palubě lodi, nepřestává světu lát,
až racek chechtavý, klovne ho do hlavy,
pustě se mu začne smát:
Hej starý pane, každá potopa zůstane,
ono to tak nezůstane
a pak se teprv budeme smát.

2. Dneska není Noe, však zato špatní dnové jsou dál,
zas aby se potopy obyvatel Evropy bál.
Jestliže tahle potopa nastane,
ani noha v Evropě nezůstane,
holubice z Ženevy, zdá se, cestu že neví dál.

II. refrén
Táhne nám myslí, abychom v tom takhle zkysli,
chraňme se těch špatných časů,
aby nám chtěli čistit rasu,
bylo by mukou, zdravit se jen pravou rukou
a na pouhý pokyn shůry
pálit plné kufry kultůry.
My se ještě přeci takovýchhle věcí nemusíme tolik bát.
Ať si kdo chce brousí zuby nebo fousy, můžeme mu zazpívat:
Hej, mladý pane, i ta potopa přestane,
ono to tak nezůstane
a potom my se budem smát!

(2 sloka, jak ji zpíval Jan Werich po válce)

2. Dneska není Noe, však nebezpečí nové trvá.
Místo vody z nebe dnes  aby člověk  sebe se bál.
Ve dne v noci od soboty do soboty
lidí děsí žhavý běsy z jádra hmoty,
Zeměkoule nebude, jestli to takhle pude dál.
A člověk dumá jakou ta puma cenu má,
proč to co by mohlo sloužit
musí lidi strachem soužit.
Koho to baví pečovat vo svoje zdraví,
aby až líp bude na tom, ho dřív než šlak trefil atom.

Abychom se přeci takovýchhle věcí nemuseli tolik bát,
nežli bude veta po všech krásách světa
můžeme si zazpívat:
Zahoďme pumy,
ukažme co kdo z nás umí,
peněz budeme mít sumy
a bude nám hej a budem se  smát!